CORONA REGNI BOHEMIAE

Legitimismus aneb kdo je náš král

Monarchismus není jenom otázka změny státního zřízení, je to i otázka, koho dosadit na český trůn. Bez krále bychom mohli skončit stejně, jako Maďarsko po rozpadu mocnářství, které sice bylo královstvím, ale bez krále, vedené regentem Miklósem Horthym. Regentem, který pro uchování vlastní moci neváhal při pokusu Karla I. o návrat na Uherský trůn poslal proti němu vojáky dezinformovné zprávami o útočícím vojsku československém. A později neváhal se spolčit i s nacistickým režimem. Ale to je velmi specifický příběh. Pointou však zůstává že království bez krále ztrácí smysl.

Kdo tedy by měl být českým králem? Možností je vlastně několik. Může to být člen české šlechtické rodiny, nové české panovnické dynastie. Můžeme obrátit se na jiné panovnické rody, již při vzniku samostatného Československa se uvažovalo o nabídnutí královské koruny členu Windsorské dynastie. Ovšem důležitou součástí monarchií je dynastie. Dědičná linie. Prakticky veškeré nástupnictví na českém trůně, ať již knížecím či posléze královském, bylo dynastické. A to je i podstata legitimismu, uznávání těchto dědičných a dynastických principů, hledání pretendenta na trůn tam, kde by se byl býval nalézal náš panovník, kdyby bylo bývalo nedošlo k oné republikánské změně.

Dědičnost a dynastičnost hrála vždy roli při obsazování uvolněného trůnu. Když vymřela roku 1306 dynastie Přemyslovská, na český trůn usedli Lucemburkové, ovšem prostřednictvím pokrevního svazku, neboť Jan Lucemburský pojal za manželku Elišku Přemyslovnu. Jejich syn, otec vlasti, římský císař Karel IV. (jako český král Karel I.) byl tedy z matčiny strany Přemyslovec. Byl pravnukem Přemysla Otakara II. našeho největšího Přemyslovského panovníka. Po smrti Zikmunda Lucemburského (1347) nastoupil na český trůn Albrecht Habsburský, který měl za manželku Zikmundovu dceru Alžbětu Lucemburskou. Když zemřel Ladislav Pohrobek, syn Albrechta Habsburského, a po vládě Jiřího z Poděbrad a Kunštátu nastoupili (samotným českým stavům Jiřím doporučení) roku 1471 Jagellonci, opět zde byla dynastická provázanost, neboť Vladislav Jagelonský byl synem dcery Albrechta Habsburského, sestry Ladislava Pohrobka, Alžběty Habsburské. A v tuto chvíli již zřejmě nebude žádným překvapením, že dcera Vladislava Jagelonského a sestra Ludvíka Jagelonského, Anna Jagellonská, byla manželkou Ferdinanda Habsburského, který roku 1526 nastoupil na český trůn. Po smrti Karla VI. rod Habsburský roku 1740 vymírá, respektive prostřednictvím Karlovy dcery Marie Terezie Habsburské a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského se stává dynastií Habsbursko-Lotrinskou. A tato dynastie nám vládla až do roku 1918, kdy se Habsburské mocnářství vlivem válečných útrap a řady následných revolucí rozpadlo.

Kdo by tedy na základě zmiňovaných dědičných principů mohl být naším novým králem v případě obnovy Českého Království? V příbuzenském vztahu s našimi posledními panovníky je rod Wittelsbachů, což byli bavorští králové, než i je připravila o trůn revoluční atmosféra prvních poválečných let. Což znamená, že by se o český trůn mohl ucházet JKV František Bavorský, současná hlava rodu. Není bez zajímavosti, že je zároveň i uchazečem o trůn Anglický podle tzv. jakobitské tradice. Tato tradice odmítá právoplatnost svržení krále Jakuba II. Stuarta (proto jakobité) a následný nástup Viléma III. Oranžského na anglický trůn. Po dědičné linii Stuartovců se jakobitský nárok na anglický trůn dostal až k Františku Bavorskému, který díky příbuzenskému vztahu Wittelsbachů s posledními českými králi by mohl být uchazečem i o náš trůn, uchazečem o svatováclavskou korunu.

František Bavorský
František Bavorský

Přitom ale vůbec nemusíme jít tak daleko, když máme pretendenta pokrevně českému trůnu ještě bližšího, kterými je rod Hohenbergů, v současnosti v čele s vévodou Jiřím z Hohenbergu. Kdo jsou Hohenbergové? Vlastně přímí potomci korunního prince a následníka Rakousko-Uherského trůnu, nešťastného Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie Chotkové. Protože tento manželský sňatek byl morganatický (tedy nerovný), byli potomci tohoto sňatku vyškrtnuti z následnictví.

Svým způsobem to na jednu stranu znamená, že Hohenbergové se o trůn ucházet nemohou, protože byli z následnictví vyloučeni ještě JCKV Františkem Josefem I. Ovšem vzhledem k tomu, že důvodem k vyloučení z následnictví byl nerovný sňatek, sňatek mezi členem panovnické rodiny a "pouhou" hraběnkou, je možné z dnešního úhlu pohledu na toto vyloučení pohlížet zcela novýma očima. Ostatně i princ William, budoucí následník trůnu Spojeného Království, pochází z morganatického sňatku prince Charlese, člena královské rodiny, a lady Diany z hraběcího rodu Spencerů. Manželka prince Williama dokonce nemá vůbec šlechtický původ, ale vyloučení jejich potomků z následnictví pro morganatický sňatek se nekonalo. To vše dává oprávnění někdejšího vyloučení Hohenbergů z následnictví nedbat a považovat Jiřího z Hohenbergu za možného uchazeče o český trůn.

Jiří z Hohenbergu
Jiří z Hohenbergu

My se ovšem můžeme k trůnu pokrevně přiblížit ještě víc. Naším posledním panovníkem byl Karel I. císař Rakousko-Uherský, který byl zároveň českým králem jako Karel III. Jeho dědičná linie je však nepřerušená. A právě po této linii přímých potomků posledního panovníka stojí v čele rodu Karel Thomas Habsbursko-Lotrinský, vnuk našeho posledního krále, a po něm se jím stane jeho syn (tedy pravnuk Karla I.) Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský.

Karel Thomas Habsbursko-Lotrinský
Karel Thomas Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský

Legitimismus je o hledání následníka v linii přímé dědičné návaznosti, kudy by se titul panovníka ubíral nebýt přerušení tradice. Legitimisté tuto linii uznávají a vnímají jako jedinou správnou. Ostatní výše uvedení kandidáti se sice také mohou prokázat dědičnou návazností, ovšem z legitimistického hlediska přicházejí v úvahu až pouze v případě vymření Habsbursko-Lotrinské linie (případně abdikací a zřeknutí se následnictví všech členů rodu). Nárok tohoto rodu na český trůn je jen obtížně zpochybnitelný. Karel Thomas Habsbursko-Lotrinský je přímý potomek prakticky všech velkých osobností na českém trůně, jako byli například Marie Terezie a Josef II., otec vlasti Karel IV., král železný a zlatý Přemysl Otakar II., nebo i nejstarší doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. Mezi jeho předky patří dokonce i Jiří z Poděbrad a Kunštátu, z jehož dědičné linie pochází Marie Josefa Saská, matka našeho posledního krále JCKV Karla I. Ostatně genealogický přehled našich panovníků od knížete Bořivoje I. po JCKV Karla I. je k nahlédnutí zde.

Legitimisticky je pretendent svatováclavské koruny, uchazeč titulů král Český, markrabě Moravský a vévoda Slezský, jen jeden: Karel Thomas Habsbursko-Lotrinský

Miroslav ¨Diel¨ Hloušek


MONARCHIE U NÁS